Notýsek

Bylo to jednoho večera v Tescu. Mířili jsme s manželem k pokladně, když mi ta krasavice už z dálky vyrazila dech!  I z 50-ti metrů bylo patrné, že má opravdu skvělou postavu, byla do hněda opálená a měla na sobě miniaturní obleček z lehounké žluté látky - šortky, z kterých vykukovala celá půlka jejího hezky kulatého zadečku, vestičku s obrovským výstřihem přes bujné poprsí a odhalující ploché hnědé břicho, dlouhé černé vlasy a výrazný make-up. "Dívej na to!" Říkám, vědoma si toho, co ten pohled s mým manželem udělá. "Prošoustaná děvka!" Vypadlo z něj mimoděk, nicméně bylo mi jasné, že v tuhle chvíli musela jeho mozek a taky jiné orgány zaplavit vlna hormonů a úplně jej paralyzovat.  Zařadili jsme se do fronty za ní a já jsem okamžitě zjistila, že jsem se poprvé v životě setkala s obživlou modelkou z Playboye.  Vůbec nevypadala jako to, za co ji tak nelichotivě označil můj manžel. Jako děvka ano, ale rozhodně na ní nebyly žádné známky opotřebování. Byla mladá a doopravdy krásná, ale zároveň až k neuvěření vyzývavá, i když měla na tváři neproniknutelný výraz a věnovala se pouze vykládání zboží z vozíku. Nemohla jsem z ní spustit oči, stejně jako všichni kolem. Zlatý řetízek s třásněma ji zasahoval až do žlábku mezi prsy, na rukách i na nohách měla perfektní bílou francouzskou manikůru, která se nádherně odrážela od její opálené pokožky a obuté měla dřevěné střevíčky na vysokém podpadku rovněž zdobeny zlatýma serepetičkama. Make-up byl skutečně výrazný, ale ne až za hranicí, kdy už by se to dalo považovat za směšné. Celé její vzezření by mohlo být karikaturou, kdyby byla jenom o trochu starší, měla náznak vrásek, nebo povislého břicha, nebo o gram více šminek, takhle ale všichni fascinovaně zírali, i když v jejich tvářích bylo patrné opovržení. Krasavice měla doprovod, mladíka v bílém tričku, kterého si ale absolutně už nedokážu vybavit, protože veškorou pozornost pohlcovala jenom ona. Když odcházeli od pokladny, pozorovala jsem 2 výrostky, kteří z ní celou dobu nespouštěli oči, jeden tomu druhému něco řekl a oba se pak posměšně rozřehtali.  Přemýšlela jsem jaké to asi je v takovém těle a v takových hadrech. Představovala jsem si jak jdu a jak mě v jednom kuse očima svlékají z těch minioblečků a kamkoliv vkročím, hrnu před sebou teplou vlnu erotického dusna. Žádný chlap se na mě nedokáže podívat, aniž by se mu v hlavě nerozběhly ty nejdivočejší porno scény, v nichž hraji hlavní roli. Bylo by vůbec možné, aby se se mnou kdokoliv normálně bavil? Aby se dokázal soustředit na cokoliv, kromě svých představ? A kolik by se našlo lidí, kteří by mně okamžitě neodsoudili a nestrčili do škatulky s ošklivým a nelichotivým nápisem? Je vůbec možné, aby tohle někdo dobrovolně chtěl? Takhle se izolovat, i když bych paradoxně až naprosto nepřiměřeně přitahovala lidskou pozornost? Copak to není únavné, otravné, nudné a rozčilující? Jaká asi může být žena, která si tohle dobrovolně vybere? Přijde domů z nákupu a myslí jenom na to jedno? Nechá se vysadit na kuchyňský stůl a ještě mezi těmi balíčky.... Nebo si jdou dát  v tom vedru sprchu a pak si udělají kafe a hezky si spolu vykládají?  Je šťastná, nebo má problémy? Nudí se, nebo je její život pořád plný vzrušení? V každém případě na její barevný obrázek v mé mysli asi nikdy nezapomenu..