Máme doma bestii!
Naše kočka Mia se konečně vybarvila a předvedla nám svou pravou tvář! Celý rok se jí povedlo předstírat, že je to takový miloučký rezavý plyšáček, který má sice svou tvrdou palici, (však právě to se nám na ní líbí, je to taková osobnost), ale jinak je naprosto k sežrání a k pomuchlání. Jenomže k sežrání byl tady nakonec někdo úplně jiný. Já nechápu jak to udělala, ale ona ulovila na zahradě ptáka! Takového ptáčka malého, chňapla ho do tlamy a ještě živého nám ho donesla ukázat do kuchyně! Drsně jsem ji vyhnala ven, otřesena pohledem na toho chudáka a přála jsem si jenom, aby ho rychle a bezbolestně zakousla. Ale kdeže! Bestie je to! Ted už vím, co znamená rčení "hrát si jako kočka s myší". Civěli jsme na ni všichni 3, já Kája i Ivča. "Ty vrahu!" Vykřikla jsem hystericky. "Neříkej jí tak" zastávala se jí lítostivě Ivanka. "Ona za to nemůže, je to prostě lovec." Ale já odedneška vím, že máme doma kočku Zabijáka. Vlastně určité náznaky tam už byly dřív. Napřed to byl pavouk. Jak vášnivě si s ním dokázala hrát! A když ho pak slupla jako chips a z tlamičky ji upadlo 8 nožiček, připadalo mi to tak roztomilé! Pak chytla mouchu. Velikou tlustou masařku přenesla neporušenou v tlamě ze zahrady a pustila ji až v kuchyni, aby tam na ní vyzkoušela své perverzní hrátky. Moucha jí ale tenkrát uletěla, zrovna jsme všichni seděli u kafe a smáli jsme se, jak jí honí po parapetu a zhazuje co ji přijde pod packu. Naposledy to byl veliký brouk s krovkami. Toho si pouštěla po podlaze jako autíčko, než ho po dlouhé době zakousla. Ale asi ji nechutnal, protože ho okamžitě vyplivla. A ted ten pták. Ona mu nakonec ukousla hlavu a přinesla ji do kuchyně pod stůl. Co bude následovat dál? Dotáhne v tlamě sousedovic psa? Nebo dokonce samotného souseda? Jak říkám, je to zabiják!